Radim kovo místečko

Nedávno jsem byl opět v Praze a konečně jsem zjistil proč je všude v Praze tolik lidí. Vše zde funguje pomocí systému „klapek“, kde jedna je zavřena, nakupí se zde plno lidí a poté co se otevře, je hned v místech za klapkou kupa lidí. Jak jsem na to přišel? Přečtěte si tento článek.

Zkušenost 1)
Začalo to již pi příjezdu do Prahy na nádraží při výstupu z vlaku. vlak zastavil, otevřeli se dveře a z vagónů se chrlilo lidstvo toužící po čerstvém vzduchu a utíkají před ztuchlým vzduchem ve vlaku. A jelikož těch vlaků přijelo víc, byl podchod vedoucí k nástupištím přeplněn. A tak jsem s davem splynul a pomalou chůzi se jistě, avšak velmi pomalu přesouval k východu. Na Žižkov to není daleko, tak jsem to vzal raději pěšky.

Zkušenost 2)
Sedím v kanceláři u známého a chci už odejít. Avšak co naplat, nikam se nejde. Hlavní dveře baráku jsou zamčeny a přestože mám klíče, nedaří se mi odemknout zámek. Volám známému, ale ten telefon nezvedá, musím tedy čekat, než někdo odemkne. Po hodině čekání mně to přestává bavit, volám dalšímu známému, že k němu nepřijdu jelikož jsem zamknutý a jdu spát. Ráno vstanu a jdu zkusit otevřít. Nedaří se. Vyšel až pokus č.4, který se konal po deváté hodině ranní. Mizím na tramvaj, kde se mačkám s dalšíma lidmi, ač to není v tuto dobu obvyklé. Říkám si „Asi všem otevřeli hromadně dveře, klapku.“

Zkušenost 3)
Odpoledne jsem jel na hokej. Dovnitř se člověk dostal bez větších problémů, ale musel projít přes detektor kovu. Úžasná to věc, zvlášť když si vzpomenete až těsně před tím, že máte v kapse nůž. >>Každý správným muž, má v kapse nůž.<< Naštěstí se mi ho podařilo ukrýt a propašovat. I když kdo ví, třeba by mne s ním dovnitř pustili. Po výhře nad Finskem 2:0 jsem zůstal chvíli sedět v sedačce a čekal jsem, až se protlačí dav lidí ven. Až do metra byla cesta v poklidu a tak policie, která si hrála s mobilními telefony, mohla zůstat v klidu. Avšak co mně potkalo v metru, jsem dlouho nezažil. Trychtýřem se do vozidla metra nahrnul lid tak, že jsem sotva dýchal. Fotky ale jsem však udělat musel :

Kdo ví jak to v té Praze funguje