Usínám a slyším kapot deště, který mne ještě před páru minutami zaléval. Jsem rád, že jsem konečně v posteli. Popřeji všem dobrou noc a usínám …

… budík mi zazvonil v 4:40, nevstávám, jen zareaguji a nechám se ještě unášet ve snech. Po deseti minutách mi budík oznamuje, že bych měl opravdu vstávat, jelikož je dobré stihnout vlak. Nadšeně se tedy zvednu z postele a zaposlouchám se. A ono nic. Prostě ticho, jako kdyby se nic nedělo. Tohle ticho mi avšak vůbec nesedělo. V noci usínám za deště a za necelých 5hodin je po dešti? Kdepak, v tom něco musí být. Mířím směr okno, oddělávám žaluzie a … žasnu. Venku je kopec sněhu. V duchu mně napadne, že jsem stále ještě opilý ze včerejška, nebo stále ještě sním. Zkusím se štípnout: ~~„Auuu … "~~, tohle je opravdu realita. Během pár minut mi to dochází a já se začínám radovat z toho, že budu mít letos nějaký sníh. Po ranní hygieně se rychle obleču a chvátám ve fujavici na vlak. Na nádraží je ze mně sněhulák, jako z většiny ranních ptáčat, které "jarní zima“ překvapila. Ujišťuji se, že slíbený bazén platí a spokojeně nasedám na vlak. Vím, že ranní vlaky jsou spací, a taky jsem to trošku zalomil. Svinov, vystupuji a mizím zase mezi vločky sněhu směr tramvaj. Stále mám ze sněhu radost, jen mi vadí ta břečka na zemi, která se ve městech utváří naschvál, aby naštvala lidi :) Ale já se přece nenechám nikým a ničím rozčílit, těším se na bazén ve kterém se fyzicky ubiji a taky psychicky odpočinu. Na bazén jsme z lenostních důvodů jedné slečny přišli trošku později, avšak mokří jsme byli ještě před bazénem. Rozmýšleli jsme se, zda-li má cenu lézt do mokrého bazénu, když už jsme mokří. Ono člověku je už vše jedno, když je mokrý od palce u nohou až po konečky vlasů skrz na skrz :) Na bazéně se plave, tudíž krom toho, že se slečna málem utopila, se nic zajímavého nedělo. Po vodě jsme zašli na kafe u Alcapone a pak „hurá“ do práce …

Horoskop na dnešní den pro mne: „Dneska vylezte ven a užívejte jarní den.“