Začátek února byl pro mne odpočinkem od práce a sportovním nadšením do lyžování. Jak je již nějaký ten rok pro mně zvykem, jel jsem lyžovat do sousedního Slovenska na Chopok

Vyjelo se ve čtvrtek ráno abychom byly do desáté na sjezdovce a stihli se předtím ještě ubytovat. Nehorší na tom všem bylo, že jsme měli před očima jen krajinu, která je spíš specifická pro Jaro. Kdežto my jsme spíše počítali, že čím blíže Chopku, tím více bude krajina typická pro zimu. Hold dojeli jsme na ubytovnu a všude kolem byla jen tráva a sem tam se objevil kopeček sněhu, který vzdoroval vytrvalému slunci. Plni očekávání, jestli si vůbec zalyžujeme jsme vyrazili na sjezdovku. Na sjezdovce nás čekala nejen celkem velká cena skipasu (59€), ale i celkem velká souvislá vrstva sněhu (80–100cm). Co víc si lyžař může přát, než slunce, bezvětří a sníh. Pravda, nebyl velmi dobře upraven, ale i tak jsme si první den zalyžovali perfektně. Na večeři nám personál chaty uvařil velmi dobrou chuťovku a pak jsme při kapce alkoholu, bůčku a Sevilly (sušený salám) konverzovali u stolu až do 4hodiny ranní.

Budíček v 7hodin, snídaně, převléct a hurá na sjezdovku. Semišově upravený sníh vám dodá plno energie pro sjetí celé trasy najednou bez toho, abyste se museli vyhýbat lidem, moldám či ledovým deskám. V půl jedné už jsme měli všeho dost a postupně se sešli U Klobúka, kde je často naše meet point, čili místo setkání pro jakkékoliv případy. Po zvážení situace, kdy zavřeli všechny lanovky krom FISky, jsme se rozhodli akci ukončit a vrazit na chatu se osprchovat, rozloučit a vrazit domů.

Postřehy
Lanovky se pustily až ve čtvrtek, kvůli silnému větru 3dny vkuse zpět.
Lanovky se uzavřely v pátek v poledne, kvůli silnému větru.
Lze si nechat vyplatit poměrovou část za nevyužití skipasu, z důvodu zavření lanovek.
Euro zvedlo ceny, zvedl tringly a snížil trpělivost lidí (zkuste si v peněžence vylovit třeba 0,83€ za tatranku)
Chopok

Ceny na Slovensku jsou už jako v Rakousku