Jak už to tak bývá, tak z 20 lidí, jenž byli pozváni na výlet, jsme se ve vlaku ráno potkali jen Ivánek a já. Neděle 14. února a –7°C. Přes noc jsem toho moc nenaspal, protože jsem šel spát až kolem jedné a vstával v 6 ráno. Věděl jsem, že v 8:09 jede vlak z Ostravy do Vrbna pod Pradědem a odtud se vydáme jaksi „někudy“ nahoru :) Je 10hodin a Ivánek a já ve Vrbně přehodnocujeme situaci a čekáme na autobus, který nás vyveze do Karlovy Studánky ke Hvězdě. Mezitím jsem přehodnotil i situaci v oblečení a dávám na sebe spodky.

Půl jedenácté a my vyrážíme dolů z Hvězdy na modrou a žlutou značku k K.S. Hubert. V jedenáct začínám počítat čas, vyrážíme vzhůru do kopce. Jdeme „po“ asfaltce, kde asfalt je asi metr pod sněhem. Pokračujeme k Rezervace Bílé Opavy i přesto že „Horská služba nedoporučuje pohyb po turistických cestách v údolí Bílé Opavy po dobu sněhové pokrývky“ , kde se trasa dělí na žlutou a modrou. Zde jsme si vybrali trasu náročnější, jak píšou i cedule „Turisticky náročná stezka“. Nepamatuji si, kdy jsem šel cca 2Km skoro 3hodiny. Ovšem žlutá trasa vedla kolem potoka, který kolem sebě měl jen bílou pokrývku a kde jsme se propadali po pás do sněhu. Nejvíce vás naštve, chození pořád nahoru a dolů. Avšak krajina kolem této stezky je nádherná. Dýchá na vás ticho, klid, divočina, prostě krása. Nedoporučuji tam chodit v zimě, neb je to opravdu dost náročné, ale pokud se na to cítíte a máte rádi výzvy, tak dokud je sníh navštivte údolí Bílé Opavy.

Poté jsme se napojili zpět na modrou a pokračovali směr „Pod ovčárnou“, kde nás čekalo další sněhové překvapení. Zase jsme se co tři metry propadali minimálně po kolena a nejvíce mně překvapila cedule „Turistická cesta v zimním období uzavřena.“ Zvláštní, že tohle napíšou těsně před koncem výstupu :) A tak pokračujeme, já už s promočenými boty protože při propadání, se mi dostal sníh o ponožek a roztál, na Barborku, kde si dáváme Kofolu a dostáváme skvělý nápad. Na Praděd je to přímou cestou „pouze 650metrů“ a tak to místo obcházení, kde by jsme šli přes 2Km, vezmem prostě přímo k vrcholu. Po dlouhé době se musím přiznat, že jsme vymysleli opravdu volovinu. Po půl hodině brodění po pás ve sněhu a do strmého kopce jsme ušli asi 50metrů, kde jsme se dostali k stoupání, který jsme už nemohli v tom sněhu zvládnout. Vzdali jsme to a vydali se zpět abychom si tuto „zkratku“ obešli.

Před 18tou hodinou se na chodbičce na Pradědu (1491m.n.m. + 146,5m televizní věž = 1637m.nm.) ohříváme a svačíme oběd a zároveň večeři, ukryté v jednom chlebu a kousku čokolády. Vytrváváme asi 20minut a musíme pomalu mizet, protože se stmívá. Rozhodujeme se jít zpět na Hvězdu, ale po cestě z Ovčárny. Procházíme kolem rozcestí Ovčárna, Barborka, Praděd a už je tma, což nám napovídá, že autobus z Ovčárny opravdu žádný nestihneme a tak zrychlujeme abychom zkusili stihnout aspoň něco na Hvězdě. Dole jsme za 40 minut (cca 6km) kde zjišťujeme, že nám jede naštěstí autobus za 20minut. A Fáze 1. cesty domů je a námi. Avšak musíme jet do Bruntálu, protože z Milovic nad Opavou nám jede vlak tak, že ho nestíháme kdybychom jeli do Vrbna.

Tak jsme se po dlouhé době svezli z konečné na konečnou autobusem, cena 42Kč, Fáze 2. cesty domů zase zdárně za námi. V Bruntále chytá vlak zpoždění a já se modlím ať stihneme přestup v Opavě, jinak se domů dneska nedostanu. A tak Fáze 3. cesty domů začíná být nahnutá a bojíme se aby se povedla jako dvě předchozí fáze. Při čekání se zapovídáme se slečnou, která zrovna nadávala na autobusy, protože prostě nejeli vůbec. Tak je ráda za vlak :) A povídáme ji kudy jsme šli. Prý jsme blázni …
Je těsně před půlnocí a já doma po sprchování ulehám do postele a jsem rád z vydařeného, i když dost náročného výletu.

Zde je trasa na mapách google.

Ne každá zkratka je zkratka