Duben 2007


Nedávno jsem byl opět v Praze a konečně jsem zjistil proč je všude v Praze tolik lidí. Vše zde funguje pomocí systému „klapek“, kde jedna je zavřena, nakupí se zde plno lidí a poté co se otevře, je hned v místech za klapkou kupa lidí. Jak jsem na to přišel? Přečtěte si tento článek.

Zkušenost 1)
Začalo to již pi příjezdu do Prahy na nádraží při výstupu z vlaku. vlak zastavil, otevřeli se dveře a z vagónů se chrlilo lidstvo toužící po čerstvém vzduchu a utíkají před ztuchlým vzduchem ve vlaku. A jelikož těch vlaků přijelo víc, byl podchod vedoucí k nástupištím přeplněn. A tak jsem s davem splynul a pomalou chůzi se jistě, avšak velmi pomalu přesouval k východu. Na Žižkov to není daleko, tak jsem to vzal raději pěšky.

Zkušenost 2)
Sedím v kanceláři u známého a chci už odejít. Avšak co naplat, nikam se nejde. Hlavní dveře baráku jsou zamčeny a přestože mám klíče, nedaří se mi odemknout zámek. Volám známému, ale ten telefon nezvedá, musím tedy čekat, než někdo odemkne. Po hodině čekání mně to přestává bavit, volám dalšímu známému, že k němu nepřijdu jelikož jsem zamknutý a jdu spát. Ráno vstanu a jdu zkusit otevřít. Nedaří se. Vyšel až pokus č.4, který se konal po deváté hodině ranní. Mizím na tramvaj, kde se mačkám s dalšíma lidmi, ač to není v tuto dobu obvyklé. Říkám si „Asi všem otevřeli hromadně dveře, klapku.“

Zkušenost 3)
Odpoledne jsem jel na hokej. Dovnitř se člověk dostal bez větších problémů, ale musel projít přes detektor kovu. Úžasná to věc, zvlášť když si vzpomenete až těsně před tím, že máte v kapse nůž. >>Každý správným muž, má v kapse nůž.<< Naštěstí se mi ho podařilo ukrýt a propašovat. I když kdo ví, třeba by mne s ním dovnitř pustili. Po výhře nad Finskem 2:0 jsem zůstal chvíli sedět v sedačce a čekal jsem, až se protlačí dav lidí ven. Až do metra byla cesta v poklidu a tak policie, která si hrála s mobilními telefony, mohla zůstat v klidu. Avšak co mně potkalo v metru, jsem dlouho nezažil. Trychtýřem se do vozidla metra nahrnul lid tak, že jsem sotva dýchal. Fotky ale jsem však udělat musel :

Metro Praha2Metro Praha1


Kdo ví jak to v té Praze funguje

Reklama všude kolem nás. Tahle v Pražském metru mne dostala. Začal jsem se bát v metru chodit, abych nemusel v každé chodbě metra Pražského říkat „WOW“.

Say WOW1Say WOW3Say WOW2Say WOW4

Nezapomeňte říci wOoOw

Dnešní Loop song jsem vybral vcelku rychle. Poslouchám si rádio, a najednou mne tato píseň strašně zaujala. A jelikož jsem ji znal ale dlouho neslyšel, tak ji teď poslouchám v Loopu. Pokud si chcete zkusit vaší angličtinu, máte tady text písně 

Album : .I.O.S.O.S
Rok : 2000
Text Písně: zde



Minulost nezapomeneš

Včera v hospodě jsem do juboxu hodil dvacku a vybral nějaké písně. Nechal jsem zahrát toto pořadí:
1) Wanastovy Vjeci – Sbírka zvadlejch růží
2) Lucie – Černí andělé
3) U2 – Stay (Far Away So Close)
4) (momentálně si nepamatuji, dodám později)

Stay od U2 jsem předtím nikdy neslyšel, ale chtěl jsem zkusit nějakou novinku. A jelikož se mi píseň velmi zalíbila, stává se dnešním Loop Song. 

Album : Zooropa
Rok : 1993
Text Písně: zde


Změna je život

Včera jsem byl na koncertu Pehy v Třinci. Čekal jsem nějakou velkou akci, ale netušil jsem, že se z toho stane vesnická akce. Které jsou sice lepší, ale byl jsem připraven na velkou komerční akci. Při příchodu ke vchodu stálo u cesty hasičské auto s hasiči. Měli oblečené mundúry, ve kterých vypadli jak dobrovolní hasiči. U vchodu stál stánek s pitnou vodou a u něj skupinka lidí. Dovnitř se nikdo nehrnul i když už bylo 19:45 a začátek byl před 15minutama. Jasně, před Pehou hráli ještě předskokani. Adam Ďurica s kapelou a Ready Kirken. Uvnitř haly Stars v Třinci, která v té tmě nevypadal vůbec špatně, bylo dost prostoru a málo lidí, což umožňovalo stát skoro ve předu a taky mít kolem sebe dost místa. Jen škoda, že mezi diváky se našlo málo aktivních lidí a většina byli takoví statičtí. Myslel jsem si, že koncert je synonymem bavení se. Nechápal jsem jak většina stála jako „tvrdé Y“ a během celého koncertu se ani nehnuli. Fuj s takovýma diváky. Chudáci zpěváci na pódiu. Naštěstí se v celé hale našlo pár lidí, jenž se na koncertu opravdu bavili, a tak jsem si nemusel připadat jako na mši v kostele. Díky těm co byli se mnou a bavily se jako ti před námi a nestáli namístě jako ti vedle nás.

Katarína je fajná děvčica

PS: fotky dodám po víkendu

Další stránka »