Máte rádi houby? Já ano, jen ne vařící na těle. Lepší jsou takové dušené pod maso, nebo ve smaženici. Včera jsem si ty houby ale užil jinak. Doma se zavařovaly houby v hrnci na plotně a já měl právě namířeno ven. Jen jsem to vzal přes kuchyň.
Znáte vůni připálených brambor? Tak přesně tak to tam vonělo. Mrknu do hrnce, ve kterém seděli skleničky hub a pomalu a jistě se připaloval kapesník k hrnci vydávajíc zápach spálených brambor. Hrnec jsem sundal z ohně a pak přišel ten bezvadný nápad, nalít tam trošku horké vody, ať se to dál nepřipaluje. Vše probíhalo v pohodě, a deci vody už se znovu vařilo. V ruce jsem měl pokličku, kterou jsem držel těsně před tváří směrem k hrnci. A díky tomu vám teď mohu říct, že ta sklenka která vybouchla se rozletěla směr moje tvář a odrazila se od pokličky. Jen ta pravá ruka to schytala. Po celé délce až ke krku všude samá spařená houba a já cítil jak se mi přilepují ke kůži a vypalují ji.
V tu chvíli jsem měl jediné přání, skočit do vody a tak jsem se bez rozmyšlení pustil směr koupelna, kde jsem si celou ruku strčil pod proud studené vody a sundal triko, na kterém byly zbytky houbiček. Vypadalo jak poblité :) Ale už je vyprané a v kuchyni je taky pořádek. A teď už vím, že voda a horké sklo nikdy, ani kdyby mělo stejnou teplotu.
Stejně se zase někdy spálím
Nahrávání ...