Radim kovo místečko

To si tak krásně přijdete z konference informatiků, doma vyřešíte důležité věci zkouknete Dr. House a chcete jít spát. Telefon … „Ahoj Radim ku, prosím tě můžeš mi najít telefonní číslo na dva hotely? Díky.“ Co bych neudělal pro kamaráda a tak zapínám PC a naleznuté telefonní čísla zasílám SMSkou na mobil. Vypnu počítač a mizím spát. Usnout se mi podařilo po chvilce převalování. Kolem půlnoci řve telefon. Instinktivně ho zacvaknu, protože jsem si myslel že je to budík. Avšak telefon řve po chvilce opět. Podívám se a Kubish. Říkám si, co asi může chtít tak v noci a mobil zvednu. Místo mužského hlasu se ozve jemný hlas ženský. I přesto, jsem ospalý neměl náladu na nějaké volání. Hlas v telefonu se mi omluvil, že mně probudil a zavěsil. Budiž, řeknu si, stane se. Usnu během sekundy, ale spaní netrvá dlouho a za hodinu mně telefon budí opět. Zvedám ho s chutí říct člověku na druhé straně, že mu urvu koule. Čili, Martine, až Tě uvidím, tak se boj :)) Sice ses snažil omlouvat, ale já se vůbec nevyspal, zvlášť když mi ve 4:40 ráno budil budík :)))

No nic, jen jsem chtěl něco napsat.

Pokud mi voláte v noci, rád telefon zvednu, rád pomohu, ale radost z toho nemám :)

Poslední dobou mám velké chutě jet do Thajska. Pořádně o Thajsku nic nevím. A ani nemám chuť o něm moc zjišťovat. Chci tam prostě jet. Pročistit si hlavu, nafotit nějaké fotografie, podívat se na místa kde jsem nikdy nebyl. A jak tohle mé chutenství po Thajsku začalo?

To byl jeden z obyčejných dnů, kdy jedete s kamarádem a jeho přítelkyní koupit fotoaparát do Fotoškody v Praze. Už si nepamatuji cestu do Prahy, ale vím že jsem po 4té hodině ranní nastupoval na vlak a v kupéčku fičel směr Praha. Není nic lepšího, než si po ránu dát kafe. A z toho důvodu jsme po příjezdu do Prahy mizeli směr Václavské náměstí do McDonald, kde si někteří i dali střídmou snídani. Poté jsme vyrazily do Fotoškody vybírat z jejich sortimentu. Je to dvoupatrový komplex se vším, na co si ve fotografování vzpomenete. Tedy, minimálně na co bych si vzpomenul já a i na to, na co bych si nevzpomenul. Každého prodavače i prodavačky co se nechal námi potkat jsme vyzpovídali na nějakou věc a nakonec si kamarád vybral vše co si přál. Jen si to vše chtěl nechat uležet v hlavě a tak jsme šli ještě na jedno kafe a pivo, spočítat finance. Po relaxaci v hospůdce jsme opět využili celodenní lístek na MHD a vyrazily již na jisto nakoupit fotopotřeby. Požádali jsme ho ještě o nabítí akumulátoru, že si vše vyzvedneme později a vyrazily do Pařížské ulice zjistit jestli, by nebylo lepší ty peníze utratit v obchodech, než ve Fotoškodě.

Mezitím než jsme prošli Pařížskou a navštívili všechny obchody Swarovskeho, začalo pršet. Což nás namíchlo, jelikož jsme chtěli po Praze ještě něco zhlédnout a fotit. Každý den však není štěstí na naší straně. Všichni bez deštníku, jsme dorazily do Fotoškody pro Nikonka :) Prodavače co nás obsluhoval jsme ještě požádali o různé ukázky funkcí fotoaparátu s filtry a mezikroužkami. Rozhodně ho to bavilo, rozumněl tomu a my získali nové zkušenosti. Během těch ukázek jsem vyslovil větu: „Zorganizujem to v kanclu.“ Nevím proč, ale prodavač mi rozumněl „Zorganizujem to Thajsko.“ a začal si myslet, že z obchodu ihned jedeme na letiště a hurá Thajsko. Pro nás smůla, to nebyla pravda :( Jen jsme se pak celou cestu ve vlaku domů bavili o tom, jak se dostaneme do Thajska, a jestli tam platí ODIS.

Jednou se chci podívat do Thajska

Tímhle songem začnu, jelikož mi právě v Loopu hraje.

Určitě se Ti taky někdy zalíbí nějaká píseň a začneš si ji všude kde se dá prozpěvovat. A ihned jak je to možné si ji pustíš. Znova a znova dokolečka. Tahle píseň se mi líbí a má i skvělý videoklip. Kdo nezná, tak doporučuji jak píseň i videoklip.

Poslouchej co se Ti líbí a klidně si to zazpívej. Nestyď se ani na veřejnosti.

Update :

Text písně.

Come up to meet you, tell you I'm sorry You don't know how lovely you are

I had to find you, tell you I need you Tell you I set you apart

Tell me your secrets, and nurse me your questions Oh lets go back to the start

Running in circles, coming in tails Heads on a science apart

R: Nobody said it was easy It's such a shame for us to part

Nobody said it was easy No one ever said it would be this hard Oh take me back to the start

I was just guessing at numbers and figures Pulling the puzzles apart Questions of science, science and progress Do not speak as loud as my heart And tell me you love me, come back and haunt me Oh and I rush to the start Running in circles, chasing tails Coming back as we are

R:

Usínám a slyším kapot deště, který mne ještě před páru minutami zaléval. Jsem rád, že jsem konečně v posteli. Popřeji všem dobrou noc a usínám …

… budík mi zazvonil v 4:40, nevstávám, jen zareaguji a nechám se ještě unášet ve snech. Po deseti minutách mi budík oznamuje, že bych měl opravdu vstávat, jelikož je dobré stihnout vlak. Nadšeně se tedy zvednu z postele a zaposlouchám se. A ono nic. Prostě ticho, jako kdyby se nic nedělo. Tohle ticho mi avšak vůbec nesedělo. V noci usínám za deště a za necelých 5hodin je po dešti? Kdepak, v tom něco musí být. Mířím směr okno, oddělávám žaluzie a … žasnu. Venku je kopec sněhu. V duchu mně napadne, že jsem stále ještě opilý ze včerejška, nebo stále ještě sním. Zkusím se štípnout: ~~„Auuu … "~~, tohle je opravdu realita. Během pár minut mi to dochází a já se začínám radovat z toho, že budu mít letos nějaký sníh. Po ranní hygieně se rychle obleču a chvátám ve fujavici na vlak. Na nádraží je ze mně sněhulák, jako z většiny ranních ptáčat, které "jarní zima“ překvapila. Ujišťuji se, že slíbený bazén platí a spokojeně nasedám na vlak. Vím, že ranní vlaky jsou spací, a taky jsem to trošku zalomil. Svinov, vystupuji a mizím zase mezi vločky sněhu směr tramvaj. Stále mám ze sněhu radost, jen mi vadí ta břečka na zemi, která se ve městech utváří naschvál, aby naštvala lidi :) Ale já se přece nenechám nikým a ničím rozčílit, těším se na bazén ve kterém se fyzicky ubiji a taky psychicky odpočinu. Na bazén jsme z lenostních důvodů jedné slečny přišli trošku později, avšak mokří jsme byli ještě před bazénem. Rozmýšleli jsme se, zda-li má cenu lézt do mokrého bazénu, když už jsme mokří. Ono člověku je už vše jedno, když je mokrý od palce u nohou až po konečky vlasů skrz na skrz :) Na bazéně se plave, tudíž krom toho, že se slečna málem utopila, se nic zajímavého nedělo. Po vodě jsme zašli na kafe u Alcapone a pak „hurá“ do práce …

Horoskop na dnešní den pro mne: „Dneska vylezte ven a užívejte jarní den.“

~~… něco bych … __(vymamlasil)__~~

Jedna taková fráze vás pak stojí velké dobrodružství, nebo taky velkou opici. Popřípadě vás to může stát jen podivné xichty málo odvážných kamarádů sedících u téhož stolu a poté jejich narážky na vaše úleťácké ego. Naštěstí raz za čas najdete stejně cáklé lidi, kteří jsou pro každou akci.

Užívejte života dokud to jde!