Radim kovo místečko

V jednom z minulých příspěvků jsem psal o tom, že nerad chodím do kina. Nyní se situace mírně pozměnila. Nerad chodím do multikina! Malé přívětivé minikina jsou perfektním spetřením života. A proč ne multikina a minikina ano? Jestli jste četli můj minulý příspěvek, tak vám možná dochází rozdíly.

Začal jsem chodit do mini kin asi před půl rokem a zjistil jsem, že existují i něco jiného než multikina. Nepočítám ty malé kina na vesničkách. O těch jsem věděl a velmi občasně i navštívil. Ale kvalita obrazu, zvuku a všeho ostatního nepředčí ani trochu domácí pohodu. Pokud by někdo měl námět na film který je „Musíš vidět!“, tak pište do komentářů.

Kina nejsou mrtvá!

Musíte být přesvědčeni, že láska a sex nelze nijak živit, když jsou dva (nedejbože tři) od sebe vzdálení nějakých „pár“ set Km. Ale opak je pravdou, láska jak láska, ta i hory přenáší, ale sex na vzdálenost větší než 100Km je dokonce bezpečnější. Až na to, že i z ní lze vyzískat dítě. Problémem není ani tak to dítě samo o sobě, problém je ten, že o tom neví ani jeden z rodičů. A to se pak teprve odehrávají ty správné myšlenkové pochody „Jak se tohle sakra mohlo stát. Vždyť jsem si dal pozor!“.

Ach běda vám lidé, jenž jste v mylné naději doufali v bezúhonnost toho co jste ne-udělali. Pěkně si vás všichni kolem podají a nejenže budete za pěkné svině, že jste jim to neřekl, ale zažijete takové trauma, kterého se vám dostane po tom, co budete „dítě“ zapírat a okolí vám stále nebude věřit.

Mám pro vás jedno ponaučení :

„Když už se o vás drby šíří, tak je aspoň využijte.“

Jistě se pohybujete na internetu a sem tam narazíte na možnost/či nutnost se zaregistrovat. Dělejte tyto věci s rozvahou, protože pak se může stát, že přijdete o poslední kousek soukromí. iDnes.cz informoval o záloze, která je přístupná z internetu bez jakkékoliv autorizace, na webu Fernet Stocku. V této záloze byli (a pořád virtuálně jsou) osobní údaje 1116 lidí, kteří se od soboty 7.Záři 2002 18:27:25 GMT do Pondělí 3.Března 2003 13:33:13 GMT registrovaly do soutěže. Z této zálohy lze mnoho vyčíst :

1. Přezdívka
2. Jnéno a příjmení
3. Bydliště (Ulice, č.popisné, Město)
4. Telefonní číslo
5. Datum a přesný čas registrace
6. Místo(+/-) odkud se člověk registroval.
7. heslo, které je sice hashované, ale to není velká překážka
8. email

Pokud tudíž všude, a to třeba i na emailu který zde máte uveden, používáte stejná hesla, je vaše internetová identita otevřena světu. Také lze zjistit, že třeba v pracovní době, na pracovním PC jste se registroval. Tím lze zjistit i kde pracujete (nebo jste v té době pracoval/a).

Jestli tedy ještě stále ke všem účtům používáte stejná hesla a přihlašovací jména, doporučuji vám tuto metodu změnit. Říkáte si jak si zapamatovat a všechny různá hesla a loginy? O tom až v příštím spotu.

Aktualizace 4.4.2008 16:30 : Na Googlu jsem zažádal o odstranění cache zálohy. Aktualizace 11.4.2008 20:30 : Cache odstraněna

NEVĚŘTE NIČEMU A POUŽÍVEJTE RŮZNÁ HESLA

Zkoušel jsem nové Brushe. Pak koukám do blogu, tam dlouho nic. Tak proč tam nedat nějaký ten výtvor.

Zkuste někdy odložit klávesnici, vypnout monitor, zhasnout světla. Vypněte všechny zvuky a sedněte si za pracovní stůl. Vezměte do ruky tužku (klidně dvě různých tvrdostí), kousek papíru a snažte se zapomenout na vše okolo. Tužku položte na papír jako by jste chtěli začít psát a zavřete oči. Zkuste něco napsat. Nejde to?! Je to tím, že se plně nesoustředíte na psaní? Nebo, mozek potřebuje být veden očima? Nevím, podle mně je to jen schopnostmi a tréninkem. A teď opravdu, zapomeňte na vše možné okolo, problémy, průsery, chyby či radosti. Otevřete oči a pokračujte položením tužky na pomyslný start, zavřením očí a psaním Ahoj . Pokud opravdu nedokážete stále soustředit se jen na tužku, papír a tahy, zkuste si pustit muziku, která ve vás vytvoří pocity, na které nikdy nezapomenete. Třeba píseň, která hrála při …

Pokud jste to udělali, tak pochopitelně tohle již nečtete.

A co že to tak všechno? Nějaký důvod nějaká pointa? Minimálně já a věřím, že i další lidé občas potřebuji vypnout se ze stereotypu a dělat něco co nikdy nedělali. Činnost, která mozek donutí všechny myšlenky v hlavě zhodnotit, přiřadit jim důležitost a nepotřebné vyhodit. Potřebuji se vypovídat vrbě, potřebují se vypsat či vymalovat. Někteří hrají na nějaký nástroj, někteří malují, někteří jdou raději pracovat fyzicky a někteří se z toho všeho jdou ožrat. To poslední je už ten poslední reset mozku, po kterém by už měl následovat zase normální život.

Resety nepřehánějte, většinou stačí odhlášení.