Radim kovo místečko

Dnes, jsem prošel docela dobrou zkouškou trpělivosti a optimismu. Byl jsem pozván na výšlap z Ostravice na Lysou horu. Ráno v 6:00 vstávání, hygiena a příprava věcí do batohu. Jelikož se očekávalo velmi příjemné počasí, nebral jsem si ani pláštěnku. Příjezd do Ostravy po sedmé hodině, ale odjezd z Ostravy byl domluven až na 8:22. Pro vyplnění času, jsem si udělal projížďku tramvají po Ostravě. Mezitím, jsem ještě popohnal další účastnici zájezdů přes SMS a domluvili se kde se sejdeme. Výjezd z nádraží Ostrava-Svinov směr Ostravice proběhl bez problému, v Kunčicích nastoupila Jana. V Lískovci nás čekal autobus díky výluce, který nás dovezl do Frýdek-Místek. Odtud dalším courákem do Frýdlantu nad Ostravicí., kde se přestupovalo na vláček směr Ostravice. Čili 2:40 času projetého 6 dopravními prostředky. V Ostravici se k nám připojili poslední dva členové a to Mirek a jeho pes Pluto.

Takže celková sestava : Jirka, Jana, Lenka, Petra, Pavel, Michal, Marek, Mirek a hafan Pluto, Radim ek se vydala na Lysou horu potěšeni z příjemného počasí a natěšeni na vrchol na pivo. Po necelých 4Km, jsme udělali dech pauzu a vytáhli rohlíky (Radegast v plechovce 10°) a posnídali. Mirek dodal odvahu, všem kteří si řekli, podvrcholovkou.

Což je něco podobného jako vrcholovka, jen se pije ještě pod vrcholem. Pro laiky, je to obyčejná plácačka se slivovicí. Výšlap mohl pokračovat, jen jsme netušili, že je to posledních 100metrů, kdy nám nebude pršet. Začalo jemně, a decentně. Po kilometru začalo více a více, načež postupně mizeli lidé, kteří šli nahoru, a přibývalo lidí, jenž šlo dolů. Potkali jsme dvě holky, kterých jsme se ptali, proč se vrací. Bylo nám odpovězeno „Po 10minutách pochopíte“. A my jak slečny řekli, POCHOPILI. To co se strhl za liják, nebylo vůbec ale vůbec k smíchu. Nebýt našeho optimismu a chutí se nahoru vyškrábat, otočili jsme to taky. Naštěstí jsme to neudělali a celí promočení skrz naskrz a ještě více, došli do horské chaty na Lysé.

V Horské chatě, jsme se usídlily na záchodcích, protože celá byla narvaná až k prasknutí. Postupně však nějací lidé odcházeli a tak jsme se mohli občerstvit, dát teplý čaj a chvíli počkat až přestane pršet. Naštěstí přestalo, a tak jsme dokázali vyfotit druhou fotku

Nebylo dlouhé radosti z bezdeští, a začalo znovu pršet. Celou cestu až zpět na nádraží Ostravice, pršelo, chccalo, lilo tak, že i doklady a mobily byly promočeny v batozích. Jen někteří přežili bez úhony, zabalením mobilu do sáčku. Nebylo možno jinak, než celou cestu optimisticky neřešit promočenost a nachlazenost a jen hledat to pozitivní (věřte, nic nebylo) a radovat se z toho (ale radosti bylo dost).

TAK NĚJAK TAK JSEM PROŽIL JEDNU Z MÝCH NUDNÝCH SOBOT.

Když sleduji film, mám rád kolem sebe „absolutní“ ticho. A pokud toho někdo začne kecat, nebo ještě lépe jíst popcorn ze sáčku co šustí, je to abnormálně k nasrání a z filmu nemám nic. Je to jeden z důvodů proč nechodím do kina na filmy. Je to opravdu normální, aby vám do každého filmu někdo začal doma kecat? Nebo jsem nenormální? A když je film, tak neradím hercům kam mají jít, který drátek přestřihnout, a nenadávám jim proč nešli doprava, protože jistojistě museli vidět ten tank?!

Pokud mi někdo začne u puštěného filmu mluvit, mám z filmu většinou už velké nic. A to z důvodu toho, že člověk který vám nutně něco chtěl říct (většinou je to nějaká ptákovina, která počká i sto let), vás nenechá dokud se podívat nepůjdete. A já NEPŮJDU, protože se dívám na film. Od jisté doby se snažím na filmy dívat výhradně sám.

NA FILMY POTŘEBUJI KLID

V minulém příspěvku jsem psal o tom, že hesla a nejlépe i loginy by člověk u každé služby měl mít jiné. To je jedno ze zabezpečení, které by jste měli mít na mysli. Další z bezpečnostních návyků je složitost hesla. Jelikož každé heslo je napadnutelné technikou BruteForce, jsou krátké hesla lehko uhodnutelná. Taktéž není dobré používat hesla, která mají primitivní složitost a takové, které najdete ve slovníku. Např. 123456, abcd123 aj., z důvodu slovníkových útoků. Hesla by měli mít minimálně(!) tyto vlastnosti :

1. Složeno ze znaků alfanumerických a znaků typu @#$%^&*()
2. Mít rozumný počet znaků v kompromisu se zapamatovatelností a délkou. Obecně se používá minimálně 8znaků, což není nic extra a proto použijte aspoň 10–16znaků
3. Používejte VELKÉ ale i malé znaky
4. Nikdy nepoužijte stejné heslo jako je váš login!!
5. Nepoužívejte hesla ze slovníků jakéhokoliv jazyka
6. Nikdy své heslo nikomu nesdělujte a nepište do mailů, dokumentů či notýsků
7. Hesla měňte v pravidelném časovém období

Tak teď jste si vymysleli nějaké heslo, třeba toto :#R8pT0R!L3TadLo. Pokud však používáte počítač trochu více než jen k mailu, určitě musíte znát více hesel a loginů než jeden. Třeba účty do Skype, IM, emailů, hostingů, blogů, OS, fór a tak těch hesel potřebujete více. Jak se poprat s tímto problémem aniž by jste všude měli stejné heslo?

Existuje několik metod. Třeba vymyšlení strategie hesel, která tvoříte podle nějakých pravidel a ke každému účtu použijete minimálně jednu proměnou. Na email budete mít heslo 3mAiL+heslo, na skype $kYpE+heslo atd., což není nejbezpečnější, ale určitě to je jisté zabezpečení. Nebo existují programy, které pomocí jednoho hesla otevřou „kontejner“ ve kterém jsou uloženy všechny vaše hesla. Toto heslo by mělo mít maximální zabezpečení, protože jestli někdo uhodne toto, dostane se ke všem ostatním bez větších potíží. Jako ukázku vám doporučuji program *KeePass Password Safe* Jednak je tento program Freeware a také lze k němu stáhnout na oficiálních stránkách češtinu. A dokáže do okna, kde byl předešlý focus vložit jak login tak heslo. Posílá „login“ + TAB + „heslo“. Tím pádem můžete přistupovat na různé služby i tehdy když vám někdou kouká na monitor a klávesnici, protože nevidí co píšete. Tento program umí :

1. Heslo, jenž otevře kontejner lze použít buď text nebo soubor, nebo obojí.
2. Hesla třídit do kategorií
3. Generovat hesla s určitou složitostí
4. K záznamům s hesly psát poznámky a přidávat soubory
5. Bez toho aniž by jste musel odkrývat heslo i s loginem(!), jej vložit od stránky (či programu).
6. Existuje pro různé platformy. I pro mobily s J2ME, kde lze ovšem jen číst.

KAŽDÉ HESLO JE PROLOMITELNÉ

Již delší dobu toužím po fotoaparátu. Jako u všech věcí požaduji kvalitu a ta něco stojí. Vybral jsem si Nikon D80 se setovým objektivem 18–70mm. Ten stojí stejně jako starší automobil. Každý měsíc jsem si říkal, že si ušetřím nějaké peníze, abych si foťák mohl koupit … to bylo před skoro rokem. A letos jsem se k němu odhodlal. Pomohla mi i tahle pokladnička:

Od května do konce prosince jsem si do ni „bokem“ nastřádal 4000Kč. To co vidíte je ale jen 3000Kč, protože tisícovku jsem musel dneska vytáhnout na další splátku.

Teď si musím udělat novou pokladničku, která bude na nová skla.

No a jinak kdo šetří nemá nic.

Minulá zima byla úplně bez lyžování a letos jsem nechtěl skončit stejně. Letos naštěstí nějaký ten sníh na horách byl. A tak jsme mohli s celou bandou lyžařů, kteří jezdí každý rok, vyrazit na oblíbené místo pro lyžování, Chopok.

První výlet:
Vyrazily jsme 24.ledna ráno abychom stihli už od dopoledne lyžovat. Ubytování bylo zařízeno v chatě Kožiar jako již dva roky předtím. Po ranním kafi a oblečení do lyžařského jsme vyrazily na sjezdovku . Počasí luxusní, úprava sněhu na sjezdovce už tak ne. 40cm sněhu a místy vydřené sjezdovky až do hlíny. Krom toho, že na chatě došlo večer pivo, což je zásadní problém, se nic extra nedělo.

Druhý výlet:
Sehnat ubytování v okolí Dëmanovské doliny v měsících únor a březen týden dopředu je nereálné, avšak možné. Po čtyřech dnech hledání na internetu, obvolávání každého penzionu, chaty, chalupy, bungalovu, hotelu jsme už málem nejeli. Nakonec se štěstí ukázalo a přivedlo nás do této krásné stodoly s příjemným personálem a výborným pivem Plzeň, čepovaným bez CO2, tlačeným kompresorem. Co se týká lyžování, byly podmínky už mnohem horší, přestože bylo více sněhu cca 80cm. Po vyjetí čtyřsedačkou na kopec se ukázala příroda jako nepřítel a nadělila nám počasí s velkým větrem, nepronikavou mlhou, hustým sněžením a mrazem okolo –15°C. Druhý den jsme raději prodali permice a jeli na nově objevenou sjezdovku v obci Závažná Poruba. Příjemné lyžovaní s kvalitně upravenou sjezdovkou a levná cena skipasu nás překvapila a tak někteří tuto sjezdovku využili i těsně před odjezdem v neděli ráno. Krom toho, že se slavily narozeniny a druhý den jsme vdali jednomu z nás servírku, se nic extra nestalo. Výlet jak má být : Zalyžovat si, bavit se a pokud možno tak bavit i ostatní kolem.