Radim kovo místečko

Když sleduji film, mám rád kolem sebe „absolutní“ ticho. A pokud toho někdo začne kecat, nebo ještě lépe jíst popcorn ze sáčku co šustí, je to abnormálně k nasrání a z filmu nemám nic. Je to jeden z důvodů proč nechodím do kina na filmy. Je to opravdu normální, aby vám do každého filmu někdo začal doma kecat? Nebo jsem nenormální? A když je film, tak neradím hercům kam mají jít, který drátek přestřihnout, a nenadávám jim proč nešli doprava, protože jistojistě museli vidět ten tank?!

Pokud mi někdo začne u puštěného filmu mluvit, mám z filmu většinou už velké nic. A to z důvodu toho, že člověk který vám nutně něco chtěl říct (většinou je to nějaká ptákovina, která počká i sto let), vás nenechá dokud se podívat nepůjdete. A já NEPŮJDU, protože se dívám na film. Od jisté doby se snažím na filmy dívat výhradně sám.

NA FILMY POTŘEBUJI KLID

V minulém příspěvku jsem psal o tom, že hesla a nejlépe i loginy by člověk u každé služby měl mít jiné. To je jedno ze zabezpečení, které by jste měli mít na mysli. Další z bezpečnostních návyků je složitost hesla. Jelikož každé heslo je napadnutelné technikou BruteForce, jsou krátké hesla lehko uhodnutelná. Taktéž není dobré používat hesla, která mají primitivní složitost a takové, které najdete ve slovníku. Např. 123456, abcd123 aj., z důvodu slovníkových útoků. Hesla by měli mít minimálně(!) tyto vlastnosti :

1. Složeno ze znaků alfanumerických a znaků typu @#$%^&*()
2. Mít rozumný počet znaků v kompromisu se zapamatovatelností a délkou. Obecně se používá minimálně 8znaků, což není nic extra a proto použijte aspoň 10–16znaků
3. Používejte VELKÉ ale i malé znaky
4. Nikdy nepoužijte stejné heslo jako je váš login!!
5. Nepoužívejte hesla ze slovníků jakéhokoliv jazyka
6. Nikdy své heslo nikomu nesdělujte a nepište do mailů, dokumentů či notýsků
7. Hesla měňte v pravidelném časovém období

Tak teď jste si vymysleli nějaké heslo, třeba toto :#R8pT0R!L3TadLo. Pokud však používáte počítač trochu více než jen k mailu, určitě musíte znát více hesel a loginů než jeden. Třeba účty do Skype, IM, emailů, hostingů, blogů, OS, fór a tak těch hesel potřebujete více. Jak se poprat s tímto problémem aniž by jste všude měli stejné heslo?

Existuje několik metod. Třeba vymyšlení strategie hesel, která tvoříte podle nějakých pravidel a ke každému účtu použijete minimálně jednu proměnou. Na email budete mít heslo 3mAiL+heslo, na skype $kYpE+heslo atd., což není nejbezpečnější, ale určitě to je jisté zabezpečení. Nebo existují programy, které pomocí jednoho hesla otevřou „kontejner“ ve kterém jsou uloženy všechny vaše hesla. Toto heslo by mělo mít maximální zabezpečení, protože jestli někdo uhodne toto, dostane se ke všem ostatním bez větších potíží. Jako ukázku vám doporučuji program *KeePass Password Safe* Jednak je tento program Freeware a také lze k němu stáhnout na oficiálních stránkách češtinu. A dokáže do okna, kde byl předešlý focus vložit jak login tak heslo. Posílá „login“ + TAB + „heslo“. Tím pádem můžete přistupovat na různé služby i tehdy když vám někdou kouká na monitor a klávesnici, protože nevidí co píšete. Tento program umí :

1. Heslo, jenž otevře kontejner lze použít buď text nebo soubor, nebo obojí.
2. Hesla třídit do kategorií
3. Generovat hesla s určitou složitostí
4. K záznamům s hesly psát poznámky a přidávat soubory
5. Bez toho aniž by jste musel odkrývat heslo i s loginem(!), jej vložit od stránky (či programu).
6. Existuje pro různé platformy. I pro mobily s J2ME, kde lze ovšem jen číst.

KAŽDÉ HESLO JE PROLOMITELNÉ

Již delší dobu toužím po fotoaparátu. Jako u všech věcí požaduji kvalitu a ta něco stojí. Vybral jsem si Nikon D80 se setovým objektivem 18–70mm. Ten stojí stejně jako starší automobil. Každý měsíc jsem si říkal, že si ušetřím nějaké peníze, abych si foťák mohl koupit … to bylo před skoro rokem. A letos jsem se k němu odhodlal. Pomohla mi i tahle pokladnička:

Od května do konce prosince jsem si do ni „bokem“ nastřádal 4000Kč. To co vidíte je ale jen 3000Kč, protože tisícovku jsem musel dneska vytáhnout na další splátku.

Teď si musím udělat novou pokladničku, která bude na nová skla.

No a jinak kdo šetří nemá nic.

Svazek se systémem souborů FAT32 nelze v systému Windows 2000 naformátovat na více než 32 GB. Ovladač FastFAT v systému Windows 2000 může připojit a podporovat svazky se systémem souborů FAT32 větší než 32 GB, ale není možné takové svazky vytvořit pomocí nástroje Format. Toto chování je implementováno úmyslně. Pokud potřebujete vytvořit svazek větší než 32 GB, použijte systém souborů NTFS.

Citováno z http://support.microsoft.com/kb/184006/cs

Sakra proč? Dokáže mi to někdo vysvětlit? Kdybych nepoužil software třetích stran, tak musím celý externí 200GB disk, který potřebuji ve FAT32 rozdělit na 32GB oddíly? Navíc každý disk může mít jen 4 oddíly, což znamená 4 *32 = 128GB?!? I když logickým rozdělením by to tuším šlo.

Tak až se budete snažit formátovat větší oddíl než 32GB ve Windows, tak to zkuste. Budete se koukat jak krásně skáčou procenta a za 10minut se dozvíte, že „Oddíl je moc velký“ :(

Dožijete se jen 32let. Zn.: Úmyslně!!

Máte rádi houby? Já ano, jen ne vařící na těle. Lepší jsou takové dušené pod maso, nebo ve smaženici. Včera jsem si ty houby ale užil jinak. Doma se zavařovaly houby v hrnci na plotně a já měl právě namířeno ven. Jen jsem to vzal přes kuchyň.

Znáte vůni připálených brambor? Tak přesně tak to tam vonělo. Mrknu do hrnce, ve kterém seděli skleničky hub a pomalu a jistě se připaloval kapesník k hrnci vydávajíc zápach spálených brambor. Hrnec jsem sundal z ohně a pak přišel ten bezvadný nápad, nalít tam trošku horké vody, ať se to dál nepřipaluje. Vše probíhalo v pohodě, a deci vody už se znovu vařilo. V ruce jsem měl pokličku, kterou jsem držel těsně před tváří směrem k hrnci. A díky tomu vám teď mohu říct, že ta sklenka která vybouchla se rozletěla směr moje tvář a odrazila se od pokličky. Jen ta pravá ruka to schytala. Po celé délce až ke krku všude samá spařená houba a já cítil jak se mi přilepují ke kůži a vypalují ji.

V tu chvíli jsem měl jediné přání, skočit do vody a tak jsem se bez rozmyšlení pustil směr koupelna, kde jsem si celou ruku strčil pod proud studené vody a sundal triko, na kterém byly zbytky houbiček. Vypadalo jak poblité :) Ale už je vyprané a v kuchyni je taky pořádek. A teď už vím, že voda a horké sklo nikdy, ani kdyby mělo stejnou teplotu.

Stejně se zase někdy spálím