Radim kovo místečko

Máte deprese, jste fyzicky i psychicky na dně? Vaše životní sny se zhroutily a už vás nebaví žít? Nabídnu vám dvě situace, které všechny tyhle problémy vyřeší.

1. Jděte za svými kamarády, stačí i jeden. Ti vám rádi pomohou z těžko řešitelné situace. Když žádné nemáte, nezoufejte, pomozte si sami, jde to.
2. Skončete to! Ale hlavně ne tak aby jste ničili cizí majetek nebo jiné lidské životy. Takový skok pod vlak je pro vás možná dobrý způsob sebezničení, přehlížíte však, že nejste na světě sami a můžete tím způsobit horší věci, než vaše poslední rozhodnutí.

1. Strojvedoucí, se po té jak zjistí, že zabil člověka, zhroutí. A poté i jeho nejbližší rodina.
2. Lidem kteří vás uvidí rozmetaného půl kilometrů po kolejích se minimálně udělá zle.
3. Policie a hasiči by mohli život jinde zachraňovat. Ale vám už není pomoci.
4. Vlaky budou mít zpoždění a lidé budou naštvaní. Nestihnou přípoje a ti jenž čekají na příjezd třeba kamarádů, budou také rozhořčení.
5. Pokud máte rodinu a kamarády, pěkně je naštvete a nejen to!
6. Nepočítám materiální škody na vlaku, a finanční škody všech, díky zpoždění.

I sebevrah by měl mít trošku zodpovědnosti.

Brzy to vše co mám na prázdninách rád, skončí. A zase se začnu těšit na další velké prázdniny. Jste starší a škola vám už nic neříká? Nejste sami, i já to nějak tak mám. Jen se necítím starý. Ale školu už navštěvuji jen když si chci půjčit nějakou knihu v knihovně. Ráno v rychlosti vstanu a v té samé rychlosti, někdy i rychlejší, běžím na autobus nebo vlak. A není nic příjemnějšího než si v dopravním prostředku sednout a dospat co se ještě dá. A zde přichází to co milují na prázdninách : VOLNÉ MÍSTO K SEZENÍ. Protože hned jak začne školní rok, budu muset bojovat i o místo k stání. Cesta domů z práce je úplně to samé a v zimě ještě bude navíc mít každý plno oblečení.

Ať už jsou zase prázdniny

Pár měsíců špekuluji nad tím, kam se vydám za turistikou. Ale abych to neměl tak jednoduché, musel jsem prve vyšpekulovat v čem a s čím půjdu. Poslední dobou u mně tůry nebyli na denním menu, ale ani na měsíčním ani na ročním. A tak jsem zjistil, že kdybych někam chtěl vyrazit, nemám ani boty ani pořádný batoh. Bundu ze skříně nějakou vyhrabu, spacák a stan sice nevlastním, ale je mi kdykoliv k propůjčení.
Začal jsem tedy přemýšlet nad tím, co vše potřebuji na túry, hlavně do hor.

1. Boty – Na ty se šetří, zatím prošlapu ty co mám.
2. Batoh – Před týdnem zakoupen „Ferrino Overland 80+10 '2007 – zelený“
3. Oblečení – Nemám přesnou představu co je přesně potřeba. Zatím začnu s tím co mám.
4. Čelovka – Před týdnem zakoupeno „FERRINO MICRO HEAD LAMP 3 LEDS + KRYPTON 78351“
5. Chuť – Ta je furt :) Ale lidi nejsou. Nerad chodím sám.
6. Vařič – Zatím o něm moc nepřemýšlím, ale asi se bude hodit.
7. Stan, spacák, karimatka  – Stan dvouplášťový. A spacák do tepla (na zimu není). Karimatku zakoupím.
8. Další jiné drobnosti

Co dál k výbavě? Pište v komentářích.

Můj postoj k vlakům Pendolino byl minimálně neutrální s tendencí mít na něj negativní názory. Není to úplně tak, že bych ho pomlouval a nikdy jej neviděl. Byl jsem na představení této vlakové soupravy s exkurzí i v kokpitu. Ale nic velkolepého jsem na tomto dopravním prostředku neviděl. Krom naklápěcích skříní a otevírání dveří na čidla.
Minulý týden jsem byl na služební cestě v Praze a rozhodl jsem se že vyzkouším služby ČD a jejich chloubu, vlak Pendolino. Začalo to dobře už nákupem lístku. Na Hlavním nádraží Ostrava jsem si šel koupit lístek. U pokladny mi milá paní ochotně a hbitě tiskne žádaný lístek. Skoro vše bylo v pohodě, až na jednu chybičku. Lístek vytiskla, nechala si zaplatit a utekla někam dozadu pryč z mých očí, které jsem vykulil na ten lístek, který zůstal v tiskárně. Nakonec se mi podařilo telepaticky pokladní přivolat zpět a s omluvou mi vydala lístek.
Nasednu do vlaku, a v ruce mám oblek. Myslel jsem si, že když je to Pendolino tak „super,“ že si budu mít aspoň kam dát ten oblek. Ale krutě jsem se zmýlil. Musel jsem si přehodit oblek přes jednu sedačku a na druhou si sednout. Takže jsem seděl ne na místě určeném pro mou místenku. Zbytek cesty byl už pohodový příjemný, ale absence věšáku na který bych si mohl pověsit oblek mně namíchla.
No nic, jen jsem si chtěl postěžovat …

Nedávno se konalo pálení čarodějnic po všemožných místech naší republiky. Netuším jak ale mohlo napadnout, že den před pálením čarodějnic je jiná oslava. „Pálení košů“ jak jsem nazval tento svátek se nekoná jen 29.června, ale jak jistě víte kdykoliv se někdo rozhodne tuto oslavu uspořádat. Zříkám se tohoto svátku, mne stačí jen pálení čarodejnic.

Příště bude pálení kontejnerů?