Radim kovo místečko

Sobota je stvořená pro večerní grilování s kamarády a nějaké to popíjení. Pokud však víte, že v neděli jdete na kopec, a máte zkušenosti s pitím před výšlapem, budete se snažit buď pít málo nebo se opít rychle ať můžete do rána vystřízlivět.

Ráno v osm budiček, vyprat, pověsit prádlo uklidit a nachystat se na hory. Po deváté hodině jsem již startoval auto a jel směr Frýdek-Místek, kde jsem počkal na pěknější a milejší stvoření než jsem já. Jana a Káťa přijeli vlakem podle plánu a mohlo se přemýšlet odkud se vůbec na ten krásný kopec ve tvaru „U“ vydáme. Rozhodnuto byla Morávka a tak jsme autem pokračovali až na místo startu. Morávka je malá, ale docela protáhla vesnice a někde v uprostřed je parkoviště, kde se dá nechat auto a odtud vyrazit do kopců.

Cesta po zelené i přes mírné převýšení byla pro některé docela náročná, neb neznají poučku kterou jsem psal v úvodu. Ale kloubok dolů, zvládla celý výšlap bravůrně i přes kocovinu. Postupným stálým a mírným stoupaním stále po zelené značce dojdete až na Pomník padlých partizánů na Travném (891m.n.m). Zde si můžete spočnout, ale lavičku nenajdete :) Odtud je již celé cesta pohodičkou, neb stoupání nedosahuje žádných velkých převýšení. Dá se říct, že je to „skoro!“ po rovince. Po asi 1,5Km dojdete na vylesněné místo, kde se nachází stříška s posezením. Zde si můžete odpočinout, podívat se na mapu „Kudy dál“, dát si svačinu a něco nafotit.

Hlavně nezlenivět a v pravý čas se vydat dále. Pokračujeme stále po zelené přes Malý Travný (1099 m.n.m.) až na Travný – roczestí, kde se rozdělují cesty a opustíme zelenu směrem na vrchol Travný po modré stezce. Tenhle kousek je velmi pěkný, i když je všude kolem vás skoro 100% vlhkost a ještě k tomu poprchává. Při dobití vrcholu zjistíte, že nejste na místě kde chodí moc turistů, neb je celý vrchol pokryt flórou od keříků po stromy tak hustě, že se opravdu musíte držet jen vyšlapaných stezek. Najdeme zde i vzpomínku na ztracené dítě.

Zpět se můžete vydat stejnou trasou jako jste přišli, nebo jako my dále po modré až do Pražma, kde po asfaltové cestě pokračujete zpět na start. Vedle se nachází hned hotel s restaurací, a tak příjemné občerstvení po tůře bodne. Sednout do auta, nezpomenout nechat nastoupit i spolucestovatelé a v klidu s pocitem perfektního výletu vyrazit domů.

Na Travném je opravdu dost trávy

Velká Čanotrye, po polsku Czantoria Wlk (nebo taky Wielka Czantoria), je nejvyšší vrchol Slezkých Beskyd. GPS: 49°40'43.797"N, 18°48'15.856"E

Chcete-li si udělat výlet s rodinou, s kamarády nebo jen sami na horu s výhledem do tří států, je to ten správný vrchol Moravy. Na severu se rozléhá rovinné Polsko s řekou Wislou tekoucí městem Ustroň. Na jihovýchodě se rozpíná panorama Slovenských hor Malá Fatra a Tatry a Javorníků, které již převládají na české straně. Západ zobrazuje nádherné panorama vrcholků Beskyd.

Cest kudy dosáhnout vrcholu je dosti. Nejschůdnější cesta je z Polska, kde se nachází lanovka která vás vyveze pod vrchol odkud se dále vydáte po červené. Jelikož jsem tudy nikdy nešel, tak nemůžu říct jaká tam je cesta. Mé výstupy na Čanotryji byly vždy z Nýdku. Není to nejlehčí trasa pro lidi, kteří sedí doma na dupě u bedny, nebo u bedny v hospodě. Ale pro občasné turisty, je to až na posledních pár metrů vcelku lehká procházka. Červená turistická značka vás vyvede až na Horskou chatu Čantoryje. Zde je hodně místa na válení se v trávě a hrátky na „jsem v Polsku, jsem v České republice“.

Odtud je to asi 500metrů na rozhlednu a vrchol Velké Čantoryje.

Pokud vyrazíte za jitra, kdy je ještě docela vlhko určitě narazíte na mloky.

Při špatném počasí, zažijete trochu zklamání

Mazácké vodopády jsou krásné stejně jako celé Beskydy. Nádherná scenérie tvořená živly země. Kamení tvarované tekoucí vodou již několik tisíc let vás nadchne stejně jako roklina vytvořená potokem Mazák. Cesta k vodopádům je ale velmi nebezpečná a méně zdatní „turisti“, bez kvalitní obuvi a nějakých zkušeností by neměli riskovat se do těchto míst dostat.

Z fotek to tak nevypadá, ale tady je roklina asi 10metrů (a více) hluboká :

17ti metrový vodopád s asi 20metrovým vlnitými kaskády :

Na další fotce vidíte 17ti metrový vodopád :

Fotky jsou nic moc. Ale jsem rád i za tyhle „skicy“. Nebyla to žádná prdel fotit bz stativu na tomto místě. Příště vím, jak se vybavit a tak se budu těšit na lepší foto výsledky. Po mazáku si můžete klidně zajít ještě na Lysou horu :)

autor modelu Jan Miklín

Mazácké vodopády jsou největší v Beskydech

Vlakem jezdím denně, a hlášení jenž na nádražích často slýchávám prostě už jdou jedním uchem dovnitř a druhým hned ven. Někdy ani to ne.

Ale dneska jsem se do hlášení zaposlouchal. Znělo takhle : „… vlak přijede na kolej první. Vlak zde jízdu končí, prosíme vystupte si.“ Začal jsem přemýšlet nad logikou tohoto hlášení a dospěl k názoru, že je to totální blbost.

Proč hlásí pro lidi ve vlaku „prosím vystupte si“, když to ti lidé slyšet prostě nemohou, když ještě mají třeba kilometr k nádraží? Lze to nějak vysvětlit, nebo je to opravdu tak jak si myslím, že ten kdo vymyslel toto hlášení nad ním nepřemýšlel?

Logika není vždy logická pro všechny

V neděli 10.května 2009 jsem si udělal menší výlet do Beskyd a tentokráte na Smrk GPS : 49°30'29.561"N, 18°22'13.454"E

Po sobotní oslavě, akci se sice nevstávalo nejlépe, ale vzbudil jsem se sám bez budíku v 5:55 a tak jsem se začal chystat. Nejhorší bylo vymyslet co na sebe a jaké boty si vzít. Strašili mne, že na Lysé je ještě půl metru sněhu. Zapl jsem tedy počítač mrkl na webku a na Lysé ani stopy po nějakém sněhu či blátě. Tudíž šustky, tričko a mikina a boty lehké vycházkové. A nejdůležitější součást výbavy, pláštěnku.

Zpáteční cena za vlak 141,– Kč a jedeme. Na Ostravici poslední nákup důležitého vybavení (voda a nějaké čoko pro energii). Vyrazili jsme po červené stezce směrem na Smrk – sedlo. Velmi krásná krajina kterou jsme procházeli a nádherné teplé a v lese přívětivé počasí, nás velmi potěšilo.

Po první zastávce někde v půlce začala ta nejkrásnější část výšlapu. Žádné prudké převýšení, samé kličkovaté skoro rovinky a sem tam kupka sněhu.

Kdo nezažije výstup na Smrk, neví o jak nádherný výlet přicházi. celou dobu jde vidět údolí pod Smrkem (Ostravice, Frýdlant, Frenštát) a Lysá Hora.

Od Smrk-Sedlo je asi 1Km chůze s převýšením 100metrů. Během tohoto kilometru jsme šli celou dobu po sněhu. ano, opravdu je květen :)

Pokud dorazíte na vrcholek, můžete si slézt kousek níž, kde se můžete pokochat výhledem na krajinu.

Cestu dolů jdete jsme šli zpět na Smrk-Sedlo a dál po žluté stezce směr vodní nádrž Šance. Jde se i kousek po cestě, jen nesmíte se koukat po okolí a hledat značky, protože se nejde celou dobu po silnici, kde mimochodem auta a kolaři jezdí jako hovada, ale zahnete do lesa, kde jdete kolem kouzelného zlomu, který vytvořila krajina z kamenů. Projdete po cestě kolem Šance až k hrázi, odkud můžete jít kolem Mazáckých vodopádů až do Ostravice. Ti otrlejší jedinci, mohou zkusit jít bosky, ale nedoporučuji. Ještě teď mi z toho ve šlapách píchá. Pláštěnka se vyplatila, nebo během cesty z Šance na Ostravici dvakrát docela silně zapršelo.

Beskydy jsou opravdu krásné